Obsah Zobrazit
Politické a sociální nepokoje poznamenaly většinu 20. století v Praze.
Po první světové válce se Rakousko-Uhersko rozpadlo a Praha se stala hlavním městem Československa.
Kde je Praha? Je Praha v Československu?
Praha již není součástí Československa.
V roce 1993, Česko a Slovensko se následně oddělily a vytvořily samostatné státy..
Nemůžeme o tomto tématu diskutovat, aniž bychom zmínili Pražské jaro 1968 v Československu. Pražské jaro bylo významným zlomem v českých dějinách.
Přestože bylo Československo stále pod sovětskou mocí, během liberálních reforem se na zhruba čtyři měsíce otevřelo umění, médiím a svobodě projevu. Dubček v roce 1968.
Krátké období od ledna do srpna 1968 se běžně označuje jako Pražské jaro. Sovětský svaz se obával, že by nezávislost Československa mohla oslabit Sovětský svaz a vliv komunistické strany, a proto vyslal vojska zemí Varšavské smlouvy, aby obnovila pořádek.
Co však vyvolalo Pražské jaro 1968 v Československu?
Co vyvolalo Pražské jaro v Československu?
Rozhněvané demonstrace v Československé republice svrhly Novotného, zvolily Dubčeka a připravily půdu pro Pražské jaro.Níže jsme podrobně popsali faktory, které vedly k nespokojenosti s komunistickým režimem.
Životní úroveň
Inflace, nedostatek potravin a celkové snížení životní úrovně přispěly k rostoucí vlně nespokojenosti v Československu v 60. letech. Bydlení dělníků bylo nevyhovující a mohli si dovolit pouze nejnutnější existenci.
Československo mělo nejvyspělejší ekonomiku ve východním bloku, ale jeho občané si stále více uvědomovali, že se vzdávají své životní úrovně ve prospěch Sovětského svazu.
Nespokojenost s politickým systémem
Mezi českým a slovenským lidem rostla nespokojenost. Mnoho Čechů se domnívalo, že se jejich země v posledních dvou desetiletích stala autoritářštější, protože se rozšířila komunistická vláda. Novotný byl kritizován kvůli omezování svobody slova a tisku. Vzhledem k tomu, že zvolil poloautoritářský postup (věznění a zabíjení neozbrojených demonstrantů), rychle ztratil podporu.
Pomoc ze Západu
Někteří Češi a Slováci věřili, že Spojené státy podpoří jejich protesty proti komunistické vládě, pokud k nim dojde. Spojené státy například v Trumanově doktríně deklarovaly, že slíbily, že budou
Zpomalující se ekonomika
Historicky patřila československá ekonomika k nejsilnějším ve východním bloku. Ta však začala upadat v 60. letech 20. století, kdy Sovětský svaz začal Československo nutit, aby místo vlastních výrobků vyrábělo pro Sovětský svaz suroviny, například ocel.
Lidé měli také pocit, že komunistická strana blokuje rozvoj. Její nařízení, co pěstovat, a všeobecný dohled nad zemědělskými podniky potlačovaly jakékoli pokusy o modernizaci. Frustrace rostla, když pokusy o hospodářské změny za Novotného rovněž ztroskotaly.
Sovětská invaze do Československa a její důsledky
Přestože Československo nebylo do událostí přímo zapojeno, čelilo po skončení Pražského jara celosvětové kritice. Níže se dozvíte, jak ovlivnilo i jiné vazby než jen tu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.
Varšavská smlouva
Invazí do Československa v 60. letech 20. století vzrostla sovětská nadvláda nad satelitními zeměmi ve východní Evropě. K dalším otřesům ve východní Evropě nedošlo až do konce 80. let 20. století kvůli československému Pražskému jaru a Brežněvově doktríně, která legitimizovala vojenskou angažovanost ve všech zemích, které s ní nesouhlasily.
Kritika z celého světa
Činnost Sovětského svazu byla v celosvětovém měřítku ostře kritizována. Záběry neozbrojených civilistů s kyticemi před blížícími se sovětskými tanky ukazovaly na brutalitu SSSR.
Například Rumunsko a Jugoslávie se po válce politicky distancovaly od Moskvy kvůli Brežněvově doktríně a považovaly ji za překážku míru.
Byla to poslední kapka, která vedla k rozpadu vztahů mezi Čínou a Sovětským svazem kvůli obavám Pekingu, že Moskva využije ideologii jako záminku k invazi do Číny.
Důsledky pro vztahy za studené války
Sovětský svaz dal jasně najevo, že o mírovém soužití nemůže být řeč, když zavedl Brežněvovu doktrínu. Spojené státy a Sovětský svaz v důsledku zhoršujících se vztahů pokračovaly v budování svých zbraní.
Odhalení pražské komunistické éry: Historická prohlídka a prohlídka bunkrů v délce 3,5 hodiny.
Vydejte se na poutavou 3,5hodinovou pěší prohlídku a pronikněte do zajímavé historie komunismu v Praze. V doprovodu znalého místního průvodce si prohlédnete významná místa spojená s Pražským jarem a sametovou revolucí. Získejte jedinečný vhled do života za železnou oponou a podělte se s průvodcem o osobní zážitky z této doby.
Nejdůležitější informace
- Ponořte se do strhující historie komunismu v Československu
- Návštěva významných míst spojených s Pražským jarem a sametovou revolucí
- Vstupte do autentické dělnické jídelny a ponořte se do dobové atmosféry.
- Zažijte atmosféru jaderného krytu z 50. let minulého století
- Zvýhodněný vstup do Muzea komunismu v Praze
Zahrnuto
- Exkluzivní přístup do úchvatného jaderného bunkru
- Obdržíte originální komunistický odznak na památku.
- Využijte slevu na vstup do Muzea komunismu
- Malá skupina zajišťující intimní a individuální zážitek (až 8 osob)
- Dopřejte si přestávku v autentické jídelně a vychutnejte si osvěžující nápoj Kofola.
Konec mírové éry
Následující události Pražského jara vyvolaly spekulace, že éra mírového soužití mezi Východem a Západem skončila.
Skutečným důvodem, proč Sovětský svaz ukončil Pražské jaro 1968 v Československu krátce po jeho začátku, protože se obávali ztráty kontroly nad Československem, což by mohlo vést k podobným povstáním i jinde. Je toho hodně poznejte bohatou historii Prahy.
Rozhodující okamžik na cestě za svobodou
Pražské jaro 1968 je klíčovou kapitolou československých dějin, která ztělesňuje krátké období politické liberalizace a reforem, jež zpochybnily hegemonii sovětského vlivu ve východní Evropě. Toto hnutí, iniciované vedením Alexandra Dubčeka, usilovalo o vytvoření "socialismu s lidskou tváří" zavedením reforem, které slibovaly větší svobodu tisku, slova a cestování a zároveň omezení činnosti tajné policie. Sovětský svaz, který tyto reformy vnímal jako ohrožení své nadvlády a jednoty Varšavské smlouvy, však reagoval násilnou invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa, čímž hnutí Pražského jara fakticky potlačil. Tato událost nejen zdůraznila omezení reforem v sovětské sféře, ale také prohloubila napětí studené války a zanechala trvalý dopad na československou společnost i širší mezinárodní společenství. Pražské jaro a jeho potlačení slouží jako svědectví o snaze o svobodu a houževnatosti českého a slovenského národa a představuje významný moment odporu proti útlaku.
