Balet N\u00e1rodn\u00edho divadla v Praze<\/strong> je nejstar\u0161\u00edm nep\u0159etr\u017eit\u011b p\u016fsob\u00edc\u00edm baletn\u00edm souborem v \u010cesk\u00e9 republice. P\u016fsob\u00ed ve stejn\u00e9 budov\u011b jako pra\u017esk\u00e1 \u010dinohra a opera. <\/p>\n\n\n\nSoubor p\u016fsob\u00ed ji\u017e dlouho a pravideln\u011b uv\u00e1d\u00ed jak \u010desk\u00e1 d\u00edla, tak sv\u011btovou klasiku. V posledn\u00edch desetilet\u00edch se reperto\u00e1r roz\u0161\u00ed\u0159il tak\u00e9 o dal\u0161\u00ed skladby z\u00e1padn\u00ed tradice.<\/p>\n\n\n\n
S velk\u00fdm ohlasem se Balet N\u00e1rodn\u00edho divadla v Praze<\/strong> uvedl klasick\u00e1 d\u00edla, v\u010detn\u011b Giselle, Copp\u00e9lie, Labut\u00edho jezera (II. d\u011bjstv\u00ed) a Excelsioru. S\u00e1m \u010cajkovskij se z\u00fa\u010dastnil premi\u00e9ry inscenace Labut\u00edho jezera v Baletu N\u00e1rodn\u00edho divadla v Praze, co\u017e bylo prvn\u00ed uveden\u00ed baletu mimo Rusko.<\/p>\n\n\n\nV\u00fdvoj pra\u017esk\u00e9ho baletu v N\u00e1rodn\u00edm divadle<\/h2>\n\n\n\n
N\u00e1rodn\u00ed divadlo<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\nZah\u00e1jen\u00ed \u010dinnosti baletn\u00edho souboru v Praze<\/h3>\n\n\n\n
Zpo\u010d\u00e1tku byl V\u00e1clav Reisinger pov\u011b\u0159en \u0159\u00edzen\u00edm balet N\u00e1rodn\u00edho divadla v Praze<\/strong> od roku 1883, kdy byla uvedena na trh. <\/p>\n\n\n\nOd roku 1884 spolupracoval s v\u00edce ne\u017e dvaceti tane\u010dn\u00edky na nov\u00e9m baletu s n\u00e1zvem Ha\u0161i\u0161. Augustin Berger, Reisinger\u016fv n\u00e1stupce, p\u016fsobil ve funkci dvakr\u00e1t a pomohl souboru k r\u016fstu t\u00edm, \u017ee najal skupinu figurant\u016f (pomocn\u00fdch tane\u010dn\u00edk\u016f), kte\u0159\u00ed vystupovali jako sbor, a zv\u00fd\u0161il celkovou \u00farove\u0148 profesionality.<\/p>\n\n\n\n
Na str\u00e1nk\u00e1ch <\/strong>V prvn\u00edch letech sv\u00e9 existence se spole\u010dnost v\u00fdznamn\u011b pod\u00edlela na uv\u00e1d\u011bn\u00ed region\u00e1ln\u00edch d\u011bl, jako byl \u0160t\u011bdrove\u010dern\u00ed sen v roce 1886, Poh\u00e1dka v roce 1889, Jan\u00e1kovy R\u00e1kosn\u00ed\u010dky v roce 1891, Bajaja v roce 1897, Jind\u0159ich K\u00e0an z Albestu a \u0159ada z\u00e1bavn\u00fdch d\u011bl pro d\u011bti.<\/p>\n\n\n\n\u0160petka italsk\u00e9 chuti<\/h3>\n\n\n\n
V letech 1902 a\u017e 1912 p\u016fsobil Achille Viscusi jako baletn\u00ed instruktor, kter\u00fd vnesl do v\u00fduky a tane\u010dn\u00edho stylu firmy italskou p\u0159\u00edchu\u0165. V roce 1922 byl baletn\u00edm pedagogem Remislav Remislavskij, polsk\u00fd um\u011blec a tane\u010dn\u00edk, kter\u00fd do souboru vnesl rusk\u00fd vliv, jen\u017e dominoval po zbytek dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. <\/p>\n\n\n\n
Modern\u00ed, krat\u0161\u00ed skladby<\/h3>\n\n\n\n
V obdob\u00ed po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce do\u0161lo k rozkv\u011btu technologick\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f spole\u010dnosti. V tomto obdob\u00ed st\u00e1li v \u010dele spole\u010dnosti Saa Machov (1946-1951) a Jia Nmec (1952-1969). V \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed nabral reperto\u00e1r nov\u00fd sm\u011br zaveden\u00edm soudob\u00fdch krat\u0161\u00edch skladeb. V sedmdes\u00e1t\u00fdch letech st\u00e1li v \u010dele re\u017eis\u00e9\u0159i Emerich Gabzdyl a Miroslav Kr\u00e1l. Balet Romeo a Julie, kter\u00fd Kra choreograficky zpracoval, byl natolik \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd, \u017ee byl uveden i pro divadeln\u00ed uveden\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159edstaven\u00ed z\u00e1padn\u00edch skladeb<\/h3>\n\n\n\n
Od roku 1990, kdy Vlastimil Harapes p\u0159evzal funkci tv\u016fr\u010d\u00edho \u0159editele, uvedl soubor d\u00edla skladatel\u016f a choreograf\u016f, jako je \u010cajkovskij v roce 1994, Copp\u00e9lia v roce 1995 atd.<\/p>\n\n\n\n
Choreograf Vladimir Lpor hr\u00e1l kl\u00ed\u010dovou roli v \u00fasp\u011bchu posledn\u00edch p\u0159edstaven\u00ed souboru.<\/p>\n\n\n\n
Organizace uvedla balety Kyli\u00e1na, Cranka a Glena, kte\u0159\u00ed p\u016fsobili na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed.<\/p>\n\n\n\n