{"id":9399,"date":"2023-04-18T11:42:19","date_gmt":"2023-04-18T09:42:19","guid":{"rendered":"https:\/\/prague.org\/?p=9399"},"modified":"2024-01-15T11:22:10","modified_gmt":"2024-01-15T09:22:10","slug":"explore-the-rich-prague-history","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/prague.org\/cs\/prozkoumejte-bohatou-prazskou-historii\/","title":{"rendered":"Prozkoumejte bohatou historii Prahy"},"content":{"rendered":"

Historie Prahy<\/strong> je rozs\u00e1hl\u00e1, zahrnuje obdob\u00ed od rakousko-uhersk\u00e9 monarchie, svobody, nacistick\u00e9 okupace, komunismu a nakonec kapitalismu ve dvac\u00e1t\u00e9m stolet\u00ed. P\u0159e\u010dt\u011bte si o hlavn\u00edch ud\u00e1lostech, kter\u00e9 formovaly Historie Prahy<\/strong>. Praha m\u00e1 bohatou a fascinuj\u00edc\u00ed historii, kter\u00e1 sah\u00e1 p\u0159es tis\u00edc let, v\u010detn\u011b nechvaln\u011b proslul\u00e9 bitvy u Prahy. Pra\u017esk\u00e1 defenestrace<\/a> v roce 1618, kdy protestant\u0161t\u00ed povstalci vyhodili z okna dva katolick\u00e9 guvern\u00e9ry a rozpoutali tak t\u0159icetiletou v\u00e1lku. Sou\u010dasn\u011b objevte jazykov\u00fd kaleidoskop Prahy a rozlu\u0161t\u011bte p\u0159\u00edb\u011bh jazyk\u016f, kter\u00fdmi se v tomto podmaniv\u00e9m m\u011bst\u011b mluv\u00ed.<\/a><\/p>\n\n\n\n

V pr\u016fb\u011bhu v\u00edce ne\u017e tis\u00edcilet\u00ed se historie Prahy<\/strong> ukazuje, \u017ee se toto fascinuj\u00edc\u00ed m\u011bsto roz\u0161\u00ed\u0159ilo z are\u00e1lu Vy\u0161ehradu a stalo se hlavn\u00edm m\u011bstem sou\u010dasn\u00e9ho evropsk\u00e9ho st\u00e1tu: \u010cesk\u00e9 republiky.<\/p>\n\n\n\n

T\u0159i pra\u017esk\u00e9 historick\u00e9 \u010dtvrti - Star\u00e9 M\u011bsto, Mal\u00e1 Strana a Nov\u00e9 M\u011bsto - vznikaly od 11. do 18. stolet\u00ed. Jsou dokladem trval\u00e9ho architektonick\u00e9ho a kulturn\u00edho v\u00fdznamu m\u011bsta ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b.\u00a0<\/p>\n\n\n\n

Hrad Hrad\u010dany, \u00fachvatn\u00e1 katedr\u00e1la svat\u00e9ho V\u00edta, proslul\u00fd Karl\u016fv most a nespo\u010det kostel\u016f a hrad\u016f jsou jen n\u011bkter\u00e9 z mnoha kr\u00e1sn\u00fdch staveb postaven\u00fdch ve \u010dtrn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed za vl\u00e1dy \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Karla IV.<\/p>\n\n\n\n

\"Praha\"
Praha<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Stru\u010dn\u00e1 historie Prahy<\/h2>\n\n\n\n

Budov\u00e1n\u00ed m\u011bsta Prahy<\/h3>\n\n\n\n

Na str\u00e1nk\u00e1ch historie Prahy<\/strong> sah\u00e1 podstatn\u011b hloub\u011bji do minulosti, ne\u017e je jeho st\u0159edov\u011bk\u00e9 panorama, po\u010d\u00ednaje starov\u011bk\u00fdm obdob\u00edm keltsk\u00e9ho n\u00e1roda Boii, kter\u00fd m\u011bsto vybudoval p\u0159ibli\u017en\u011b 500 let p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem. V roce 9 n. l. byl tento kmen vyhlazen, i kdy\u017e ne \u0158\u00edmany jako ostatn\u00ed Keltov\u00e9 v Evrop\u011b, ale germ\u00e1nsk\u00fdmi Markomany.<\/p>\n\n\n\n

Markomani st\u00e1li u zrodu panovnick\u00e9ho rodu P\u0159emyslovc\u016f, kte\u0159\u00ed vl\u00e1dli Praze a\u017e do 14. stolet\u00ed. V\u00e1clav, jeden z p\u0159emyslovsk\u00fdch kr\u00e1l\u016f, byl zavra\u017ed\u011bn sv\u00fdm bratrem Bolislavem a je poh\u0159ben v krypt\u011b pod katedr\u00e1lou sv. Katedr\u00e1la svat\u00e9ho V\u00edta<\/a> v Praze. Navzdory politick\u00fdm ot\u0159es\u016fm se Praha v tomto obdob\u00ed stala v\u00fdznamn\u00fdm obchodn\u00edm centrem.<\/p>\n\n\n\n

Zlat\u00e1 \u00e9ra Prahy<\/h3>\n\n\n\n

Zvolen\u00edm Karla IV. \u010desk\u00fdm \u0159\u00edmsk\u00fdm c\u00edsa\u0159em v polovin\u011b 14. stolet\u00ed za\u010dalo skute\u010dn\u00e9 zlat\u00e9 obdob\u00ed Prahy, a to p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky \u00fasil\u00ed P\u0159emyslovc\u016f. Karel, opl\u00fdvaj\u00edc\u00ed finan\u010dn\u00edmi prost\u0159edky, cht\u011bl m\u011bsto zcela p\u0159ebudovat a zah\u00e1jil rozs\u00e1hlou v\u00fdstavbu, jej\u00edm\u017e v\u00fdsledkem je mimo jin\u00e9 slavn\u00e1 katedr\u00e1la svat\u00e9ho V\u00edta a starobyl\u00e1 katedr\u00e1la sv. Karl\u016fv most<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

Pot\u00e9, co posledn\u00ed p\u0159\u00edm\u00fd Karl\u016fv d\u011bdic zem\u0159el bez d\u011bdic\u016f, byl korunov\u00e1n kalvinistick\u00fd kr\u00e1l Fridrich V. Falck\u00fd. Kv\u016fli sv\u00e9mu n\u00e1bo\u017eensk\u00e9mu p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed se dostal do sporu s vlivn\u00fdmi Haspsburky a v roce 1620 byl svr\u017een katolick\u00fdmi voj\u00e1ky veden\u00fdmi Ferdinandem II. Jakmile se vl\u00e1dn\u00ed moc p\u0159esunula do V\u00eddn\u011b, za\u010dala Praha upadat.<\/p>\n\n\n\n

Invaze nacist\u016f<\/h3>\n\n\n\n

\u010cty\u0159i sta let m\u00edru a prosperity pod habsburskou nadvl\u00e1dou bylo naru\u0161eno ve 20. stolet\u00ed, kdy m\u011bsto nejprve obsadili nacist\u00e9 a pot\u00e9 bylo p\u0159ipojeno k tyransk\u00e9mu Sov\u011btsk\u00e9mu svazu. Sov\u011bti, kte\u0159\u00ed nechali Pra\u017eany v hr\u016fze a strachu, brut\u00e1ln\u011b potla\u010dovali jakoukoli opozici, co\u017e se nejv\u00edce projevilo b\u011bhem m\u011bstsk\u00e9 jaro 1968<\/a>.<\/p>\n\n\n\n

Konec komunismu a vznik \u010cesk\u00e9 republiky<\/h3>\n\n\n\n

Navzdory ne\u00fasp\u011bch\u016fm se \u010ce\u0161i<\/a> Po p\u00e1du Berl\u00ednsk\u00e9 zdi v roce 1989 se v Praze shrom\u00e1\u017edilo patn\u00e1ct tis\u00edc student\u016f, kte\u0159\u00ed uspo\u0159\u00e1dali sametovou revoluci, aby ukon\u010dili komunistickou vl\u00e1du.\u00a0<\/p>\n\n\n\n

Pot\u00e9, co se slovensk\u00e1 \u010d\u00e1st \u010ceskoslovenska rozd\u011blila a ode\u0161la, do\u0161lo k sametov\u00e9mu rozvodu a Praha se stala hlavn\u00edm m\u011bstem nov\u011b vznikl\u00e9 \u010cesk\u00e9 republiky.<\/p>\n\n\n\n

Ob\u010dan\u00e9 dvou zem\u00ed, \u010cesk\u00e9 republiky a Slovenska, si tuto ud\u00e1lost p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed 30 let od p\u00e1du komunismu v \u010ceskoslovensku.<\/p>\n\n\n\n

\"Historie
Historie Prahy<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

N\u00e1bo\u017eensk\u00e9 d\u011bjiny Prahy<\/h2>\n\n\n\n

Od pohansk\u00e9 kultury ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed<\/h3>\n\n\n\n

N\u00e1bo\u017eensk\u00e9 historie Prahy<\/strong> lze vysledovat a\u017e do doby p\u0159ed 9. stolet\u00edm, kdy na \u00fazem\u00ed dnes zn\u00e1m\u00e9m jako \u010cechy \u017eila pohansk\u00e1 kultura. K\u0159es\u0165an\u0161t\u00ed mision\u00e1\u0159i Cyril a Metod\u011bj p\u0159i\u0161li na toto \u00fazem\u00ed poprv\u00e9 v roce 863 n. l. Brzy po jejich p\u0159\u00edchodu se \u00fazem\u00ed spolu s celou Evropou christianizovalo. Katolick\u00e1 c\u00edrkev se dostala do pop\u0159ed\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

Prvn\u00edm \u010desk\u00fdm kr\u00e1lem, kter\u00fd u\u010dinil k\u0159es\u0165anstv\u00ed ofici\u00e1ln\u00edm n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm v zemi, byl Boivoj I., \u010desk\u00fd v\u00e9voda, kter\u00e9ho svat\u00ed Cyril a Metod\u011bj pok\u0159tili.<\/p>\n\n\n\n

P\u00e1d k\u0159es\u0165anstv\u00ed<\/h3>\n\n\n\n

V\u011bt\u0161ina \u010cech\u016f kdysi vyzn\u00e1vala k\u0159es\u0165anstv\u00ed, ale tento trend se od druh\u00e9 poloviny devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed a po cel\u00e9 dvac\u00e1t\u00e9 stolet\u00ed obr\u00e1til Po\u010det \u010cech\u016f, kte\u0159\u00ed se hl\u00e1s\u00ed ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed, se podle ofici\u00e1ln\u00edch s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu prov\u00e1d\u011bn\u00fdch \u010cesk\u00fdm statistick\u00fdm \u00fa\u0159adem mezi lety 1950 a 2021 sn\u00ed\u017eil z 94% na 12%.<\/p>\n\n\n\n

B\u011bhem komunistick\u00e9 vl\u00e1dy (1960-1990) vedlo pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed k\u0159es\u0165an\u016f k \u00fapadku tohoto n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Komunistick\u00fd re\u017eim se sna\u017eil potla\u010dovat n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed a podr\u00fdvat jakoukoli opozici ze strany instituc\u00ed, jako je katolick\u00e1 c\u00edrkev.<\/p>\n\n\n\n

\u0160\u00ed\u0159en\u00ed ateismu<\/h3>\n\n\n\n

Kdy\u017e nakonec padla komunistick\u00e1 vl\u00e1da v \u010cesk\u00e9 republice. Postupem \u010dasu po\u010det samozvan\u00fdch ateist\u016f v tomto obdob\u00ed neust\u00e1le rostl. Cht\u011bli, aby jim po dlouh\u00fdch letech zasahov\u00e1n\u00ed st\u00e1tu bylo ponech\u00e1no voln\u00e9 pole p\u016fsobnosti a mohli praktikovat sv\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed podle vlastn\u00edho uv\u00e1\u017een\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Po obnoven\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 svobody po sametov\u00e9 revoluci v roce 1989 se v zemi roz\u0161\u00ed\u0159ila nek\u0159es\u0165ansk\u00e1 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Podle historika Jana Spousty k\u0159es\u0165anstv\u00ed po cel\u00e9 dvac\u00e1t\u00e9 stolet\u00ed postupn\u011b ztr\u00e1celo status hlavn\u00edho n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho proudu \u010cech\u016f. V\u011bt\u0161ina se k\u0159es\u0165anstv\u00ed z\u0159ekla, \u010d\u00edm\u017e se z n\u011bj op\u011bt stalo n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed pro men\u0161inu, kter\u00e1 se s n\u00edm nad\u00e1le st\u00fdk\u00e1 a praktikuje ho.<\/p>\n\n\n\n

Mezi nejm\u00e9n\u011b v\u011b\u0159\u00edc\u00ed zem\u011b sv\u011bta pat\u0159\u00ed \u010cesk\u00e1 republika, kde se naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina ob\u010dan\u016f nehl\u00e1s\u00ed k \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti.<\/p>\n\n\n\n

Po zku\u0161enostech s \u00fatlakem komunistick\u00e9ho re\u017eimu se mnoho \u010cech\u016f rozhodlo, \u017ee ji\u017e necht\u011bj\u00ed b\u00fdt \u010dleny \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 organizace.<\/p>\n\n\n\n

N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v Praze dnes<\/h3>\n\n\n\n

\u010cesk\u00e1 republika je od nyn\u011bj\u0161ka m\u00edstem, kde je n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 svoboda respektov\u00e1na. Nicm\u00e9n\u011b b\u011bhem \u010dty\u0159iceti let komunistick\u00e9 vl\u00e1dy bylo n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed fakticky zak\u00e1z\u00e1no a n\u00e1v\u0161t\u011bva kostela se nedoporu\u010dovala. <\/p>\n\n\n\n

V\u011bt\u0161ina \u010cech\u016f je dnes bu\u010f ateisty, nebo se rozhodli neidentifikovat se s \u017e\u00e1dnou konkr\u00e9tn\u00ed c\u00edrkv\u00ed, co\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159\u00edm\u00fdm d\u016fsledkem dlouh\u00e9 historie institucionalizovan\u00e9ho ateismu v zemi.<\/p>\n\n\n\n

T\u0159icet dev\u011bt procent \u010cech\u016f se dnes hl\u00e1s\u00ed k ateismu, 39,2 procenta k \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkvi, 4,6 procenta k n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Protestanti<\/a> (1,9% se hl\u00e1s\u00ed k Husitsk\u00e9 reformn\u00ed c\u00edrkvi, 1,6 % k \u010ceskobratrsk\u00e9 c\u00edrkvi evangelick\u00e9 a 0,5 % ke Slezsk\u00e9 c\u00edrkvi evangelick\u00e9), 3,3 % k pravoslav\u00ed a 13,5 % k lidem, kte\u0159\u00ed se je\u0161t\u011b nerozhodli. <\/p>\n\n\n\n

P\u0159esto bylo po roce 1989 do zem\u011b p\u0159ijato n\u011bkolik mezin\u00e1rodn\u00edch c\u00edrkv\u00ed, nap\u0159\u00edklad buddhistick\u00e9 a dal\u0161\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1sledn\u011b zalo\u017eily m\u00edstn\u00ed sbory. <\/p>\n\n\n\n

St\u00e1le zde \u017eije mal\u00e1 \u017eidovsk\u00e1 komunita \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed asi 10 tis\u00edc lid\u00ed. P\u0159ed skute\u010dnou nacistickou invaz\u00ed \u017eilo v Evrop\u011b t\u0159i sta \u0161edes\u00e1t tis\u00edc \u017did\u016f.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159esko\u010dte frontu a prozkoumejte Pra\u017esk\u00fd hrad<\/h2>\n\n\n\n
<\/div>\n\n\n\n

Pra\u017esk\u00fd hrad je jednou z nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch turistick\u00fdch atrakc\u00ed na sv\u011bt\u011b, a to z dobr\u00e9ho d\u016fvodu. Je zaps\u00e1n na seznamu sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO a nach\u00e1z\u00ed se zde \u0159ada v\u00fdznamn\u00fdch historick\u00fdch budov, v\u010detn\u011b katedr\u00e1ly svat\u00e9ho V\u00edta, Star\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho pal\u00e1ce a Zlat\u00e9 uli\u010dky.<\/p>\n\n\n\n

D\u00edky tomuto z\u00e1\u017eitku m\u016f\u017eete p\u0159esko\u010dit dlouh\u00e9 fronty u pokladen a rovnou se pustit do prohl\u00eddky hradu. Hradn\u00ed komplex v\u00e1m tak\u00e9 kr\u00e1tce p\u0159edstav\u00ed m\u00edstn\u00ed pr\u016fvodce, kter\u00fd v\u00e1m d\u00e1 n\u011bkolik tip\u016f na nejlep\u0161\u00ed m\u00edsta k n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Krom\u011b vstupenky a \u00favodn\u00edho slova si m\u016f\u017eete zvolit i audiopr\u016fvodce. D\u00edky n\u011bmu se p\u0159i prohl\u00eddce hradu dozv\u00edte v\u00edce o jeho historii a v\u00fdznamu.<\/p>\n\n\n\n

Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed informace<\/strong><\/h3>\n\n\n\n